Dělostřelecká tvrz Bouda

Dělostřelecká tvrz Bouda představuje unikátní pevnostní komplex, který v Česku nemá obdobu

Dělostřelecká tvrz Bouda je jedinou veřejnosti přístupnou tvrzí československého opevnění z let 1935–1938. Jen na tvrzi Bouda může zájemce či náhodný návštěvník shlédnout dobře zachovalé velmi rozlehlé podzemní prostory, nepoznamenané rozsáhlými úpravami.

Tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí československého opevnění budovaného od roku 1935. Představuje nejzachovalejší stavbu ve své kategorii na území celé České republiky. Od roku 1995 je tvrz Bouda zapsána na seznamu kulturních památek ČR. Je ve zcela původním stavu zpřístupněna veřejnosti. Tvoří ji pět mohutných železobetonových objektů (srubů), propojených systémem podzemních spojovacích chodeb a rozsáhlých sálů. Ty sloužily k umístění válečných kasáren pro osádku tvrze čítající 316 mužů, jako sklady munice, elektrárna-strojovna, filtrovna vzduchu, ošetřovna, kuchyně, spojovací uzel atd. Podzemím, až 57 metrů pod povrchem země, je vedena úzkorozchodná železniční trať, sruby jsou na chodby napojeny výtahovými šachtami a schodišti. Celkově tvoří podzemní prostory tvrze chodby, sály a schodništní šachty, jejichž délka přesahuje 1,7 kilometru. 

Co na tvrzi uvidíte a jinde nenajdete
Dělostřelecká tvrz Bouda je jedinou veřejnosti přístupnou tvrzí československého opevnění z let 1935–1938, jež byla plně stavebně dokončena a stavební úpravy v pozdějších obdobích nenarušily nikterak výrazně její původní podobu z konce 30. let minulého století. I přes značnou devastaci v době okupace a po druhé světové válce představuje svým stavem zcela unikátní pevnostní komplex, který na našem území nemá obdobu.

Jen na tvrzi Bouda může zájemce či náhodný návštěvník shlédnout dobře zachovalé velmi rozlehlé podzemní prostory, nepoznamenané rozsáhlými úpravami (jako je tomu v případě ostatních čtyř stavebně dokončených tvrzí, upravených ministerstvem obrany /Smolkov, Hůrka, Adam/ nebo ministerstvem vnitra /Hanička/).

Stav povrchových objektů je jedinečný – jen zde je možno shlédnout objekt pro otočnou výsuvnou dělostřeleckou věž s otevřenou šachtou v původním stavu, vchodový srub je jediný bez novodobých přístaveb.

Pěchotní sruby tvrze Bouda (K – S 21, K – S 23 a K – S 24) jsou konstrukčně velmi zajímavé a dobře dokládají typovou rozmanitost pevnostních staveb z konce 30. let minulého století.

Velmi rozsáhlé a dobře dochované jsou pozůstatky původního zařízení staveniště tvrze z let 1936–1938 (především v okolí kóty 845 Bouda), rovněž pozůstatky z období poválečných úprav a přestavby.

Zcela mimořádné jsou i četné stopy různých typů zkoušek prováděných na bojových objektech i v podzemí tvrze v době okupace a na objektech tvrze rovněž v poválečném období (zkoušky postřelovací, trhání různými typy náloží, včetně kumulativních…).

Jen na dělostřelecké tvrzi Bouda můžete shlédnout tzv. „posunutý bunkr“. Je jím pěchotní srub K – S 24, utržený a posunutý obrovskou explozí nálože, která u něj byla odpálena v rámci německých zkoušek za okupace.

Jen v podzemí dělostřelecké tvrze Bouda můžete shlédnout tzv. „posuvné uzávěry“ – pozůstatek rozsáhlé zkoušky z doby okupace.

V podzemí tvrze Bouda se nachází Pietní místo, kde se snaží připomenout, kolik obětí stál zánik Československa, přestože v období od května 1938 do dubna 1939 nedošlo k vyhlášení války.

Veřejnosti jsou přístupné všechny objekty tvrze zvenčí, interiéry pak u čtyř objektů.

Prohlídka tvrze Bouda je ojedinělým zážitkem, neboť teprve zde si lze uvědomit rozsah, kvalitu a velkorysost opevňovacích prací v Československu konce 30. let minulého století.

Podrobnosti zájemci najdou na webu Dělostřelecké tvrze Bouda.